Včela Obrovská

Včela obrovská  někdy také včela zlatá. Jedná se o druh vázaný svým rozšířením na tropy a subtropy jižní a jihovýchodní Asie.

Rozšíření

Rozšíření včely obrovské se týká oblasti indického subkontinentu, Bangladéše, Barmy, Indočíny, souostroví Indonesie a Filipín.

Popis

      Plást včely obrovské

Dělnice včely obrovská je až 2 cm dlouhá. Patří tak k největšímu druhu včely. Na článcích zadečku se často vyskytuje nápadné zlatožluté zbarvení. Odtud dřívější pojmenování včela zlatá. Včelstvo staví jediný plást nejčastěji na větvi stromu, nikdy v tmavé dutině. K předávání informací o zdrojích snůšky potřebují mít včely nad sebou volnou oblohu.Plást bývá 1,8 až 2,1 m široký a 0,7 až 1,4 m vysoký.


Vlastnosti

Včela východní je útočným druhem. Proto odebírání medu není všude tak běžné. Množí se rojením, avšak ne na velkou vzdálenost; do 100m. Mnohem častěji se druh rozmnožuje oddělky, kdy stará matka s částí včelstva se posune o nějaký metr dál třeba i na téže větvi stromu a dá tak vzniknout novému plástu s novým včelstvem. Místní obyvatelstvo hovoří o posvátných včelích stromech.
Za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, chlad) včelí dělnice vytvoří svými těly jakýsi ochranný obal kolem plástu s plodem, aniž by se plástu dotýkaly. Pod tímto obalem jsou schopny trvale udržet teplotu 31 °C.
U včely obrovské se vyskytuje sezónní migrace do vzdálenosti i 100 km. Příčina není dosud objasněna.

Poddruhy (plemena)

Druh včela obrovská je rozčleněn do tří geografických poddruhů.

PODDRUHY (PLEMENA) VČELY OBROVSKÉ
české jméno
VČELA OBROVSKÁ…
vědecké jméno
Apis dorsata…
původní rozšíření
OBROVSKÁ dorsata Enderlein, 1906 nejrozšířenější poddruh napříč celou orientální oblastí
SULAWESKÁ binghami Cockerell, 1906 ostrovní poddruh na Sulawezi
FILIPÍNSKÁ breviligula Maa, 1953 rozšířena na filipínském souostroví.